Historie

Migréna je považována za onemocnění dnešní moderní doby. Jedná se však o velmi staré onemocnění, jehož první popis lze vystopovat již na sumerské destičce, která pochází z doby 4 až 3 tísíc let př.n.l. Migrénu znali také staří Egypťané jak dokládá Eberův Papyrus vytvořený 1550 př.n.l. Detailní popis migrény pak podal řecký lékař Hippokrates (460-377 př.n.l.) a řecký lékař Galém (129-201 n.l.), který i vyvořil pojem hemikranie (bolest poloviny hlavy, která je pro migérnu typická). Migrénou trpělo řada významných osobností.

Výskyt migrény

První záchvaty migrény se objevují většinou v dětství nebo v době dospívání, u 20% pacientů již před 10. rokem a u 45% před 20. rokem věku. První záchvaty migrény se vyskytují dříve u chlapců než u dívek (průměrný věk začátku migrény je u chlapců 7,2 let, zatímco u dívek 10,9 let), přičemž první záchvat migrény s aurou prodělávají jedinci obou pohlaví dříve než záchvat migrény bez aury. Prevalence migrény je před pubertou vyšší u chlapců než u dívek, kolem puberty se poměr vyrovnává a již ve věku 20 let trpí ženy více než 2x častěji migrénou než muži, v pozdější věku je to až trojnásobná převaha žen.

Jak vzniká migréna ?

Na vzniku migrénózního onemocnění se podílí řada faktorů, jedná se o tzv. multifaktoriální onemocnění. Aby vznikl migrenózní záchvat je potřebné součinné působení vnitřních a zevních faktorů. Mezi vnitřní faktory patří určité, předpokládá se že vrozené (podílí se více genů), nastavení organizmu na zpracování a regulaci bolesti v oblasti hlavy - větší vnímavost vůči vzniku migrény, ale zároveň nižší vnitřní mechanismy regulující (tlumící) bolest. Mezi zevní faktory, počítámě tzv. provokující (spouštěcí) faktory, které jsou prokazatelné u převážné části migreniků (až u 85%), kam patří např. změny počasí, určité potraviny, stres a řada dalších faktorů. Spouštěcí faktory mohou být i vnitřní, např. hormonální změny.

O tom co se v organizmu děje při vlastním migrenózním záchvatu byla vytvořena řada teorií a hypotéz – teorie vaskulární, humorální, neurogenní, destičková, molekulární, hypoxická a v současné době nejvíce přijímaná teorie neurovaskulární, které se postupně vyvíjí a vzájemně doplňují.

Jak probíhá migrenózní záchvat?

Záchvat bolesti hlavy označujeme jako migrenózní ataku. Jednotlivá ataka však většinou nemá jen fázi bolesti hlavy, ale i další fáze, které mohou u daného člověka probíhat i sterotypně a pro něj typicky. Klasická migrenózní ataka se skládá ze 4 fází, které na sebe postupně navazují a jejich trvání je individuální. Rozlišujeme : 1. fáze prodromální, 2. fáze aury, 3. fáze vlastních bolestí hlavy a 4. fáze postdromální.

Fáze prodromální

Prodormy jsou příznaky, které předcházejí rozvoji vlastní bolesti hlavy. Tato fáze předchází o několik hodin až dní vlastní bolesti hlavy. Ve svém průběhu bývá často stereotypní a řada migreniků již podle ní dokáží určit blížící se bolest hlavy. V tomto období dochází ke změnám nálady, podrážděnosti, ospalosti, zvýšené citlivosti na různé podněty, bývá často zvýšená chuť k jídlu (až „vlčí“ hlad), zejména na sladké potraviny, mohou se vyskytnout i děsivé sny či průjmy.

Fáze aury

Aura není součástí každého migrenózního záchvatu. Pokud se vskytuje, označujeme migrénu medicínsky jako migréna s aurou, v případě že se nevyskytuje jako migréna bez aury. I u lidí, kteří trpí na migrénu s aurou, nemusí být aura součástí každého migrenózního záchvatu a mohou se střídat ataky migrény s aurou a migrény bez aury.

V průběhu aury dochází ke krátkodobému přechodnému výpadku funkce určité části mozku (v důsledku nižšího prokrvení), což se projeví v určitém symptomu aury. Nejčastějším typem aury je aura zraková, kdy v období před rozvojem bolesti hlavy vnímá pacient různé zrakové vjemy, které mohou být od úplně jednoduchých (blikající pohybující se světélka, barevné body nebo linky) po složitější obrazce (vlnovky, změna barev a tvaru), může dojít i ke krátkému výpadku určité části zorného pole. Dalším projevem jsou příznaky změny citlivosti (aura senzitivní), nejčastěji se jedná o pocit mravenčení, které se vyskytuje zejména na obličeji a paži (případně na polovině těla), většinou jednostranně. Může se objevit i pocit snížené ciltivosti. Vzácně se může aura projevit i poruchou hybnosti nebo poruchou řeči. Příznaky aury předcházejí anebo doprovázejí vlastní bolesti hlavy. Rozvíjí se postupně, může se vyskytnout i více projevů. Doba trvání aury je 5 - 60 minut. Bolesti hlavy navazují buď na auru nebo se objevují po intervalu kratším než 60 minut. Příznaky aury vždy plně odezní. Aura se může vyskytnout i samostatně bez následného rozvoje bolesti hlavy.

Fáze vlastní bolesti hlavy

Bolest hlavy se rozvíjí buď po prodromálních příznacích, příznacích aury nebo vzniká samostatně.

Bolest má u migrény svoje charakteristické rysy. U dospělých pacientů probíhá často na polovině hlavy (asi u 2/3), nebo bolí hlava celá. Bolest se vyskytuje typicky za okem, v oblasti čela a spánku, šíří se často do oblasti do týla. Intenzita bolesti u migrény je velká, méně často střední či malá, velmi často znemožňuje provádět i běžné denní aktivity. Bolest začíná jako tupá a postupně přechází do pulzující bolesti silné intezity. Pro bolest je typické, že je horšena i malou fyzickou aktivitou (např. chůze do schodů, zvedání předmětů). Bolest hlavy trvá 4 – 72 hodin.

Samotnou bolest hlavy provázejí další tzv. doprovodné příznaky. Bývá přítomná přecitlivělost na zvuky i mírné intenzity (fonofobie), světlo (fotofobie) a pachy (osmofobie). Dále se objevuje nechutenství, častá je nevolnost a zvracení. Také točení hlavy zvýšené pocení, zblednutí, častější močení, chlad končetin, podrážděnost, úzkost nebo pocit celkové slabosti.

Fáze postdromální

Dochází k úlevě od bolesti, většinou provázené únavou, netečností, poruchami koncentrace, podrážděností, bolestí svalů. Někdy může být naopak patrné zlepšení nálady. Fáze postdromální trvá nekolik hodin až dnů.

Typy migrény

Migrénu dělíme klasicky na migrénu s aurou a migrénu bez aury. Dále existují speciální typy migrény s určitým charakteristickým průběhem jako např. bazilární migréna nebo familiární hemiplegická migréna, jedná se o jednotky, které začínají většinou v dětství.

Komplikace migrény

Chronická migréna je tehdy, když se bolest hlavy vyskytuje 15 a více dní v měsíci po době 3 po sobě následujících měsíců. Častěji do chronické migrény přechází migréna bez aury.

Migrenózní status. Pokud migrenózní ataka trvá v silné intezitě nepřetržitě déle než 72 hodin označujeme ji jako migrenózní status. V tomto případě je nezbytné vyhledat lékaře.

Přetrvávající aura bez mozkového infarktu. Příznaky aury přetrvávají déle než 1 týden. Vždy je naprosto nezbytné lékařské vyšetření k vyloučení mozkového infakrtu!

Migrenózní infarkt mozku je komplikací migrény s aurou. Příznaky aury ústí ve vznik mozkového infarktu (okrskovitá léze mozku v důsledku jeho nedostatečného prokrvení). Příznaky aury by měly kompletně odeznít do 60 minut, jinak je podezření na komplikaci migrény.

Migrénou spouštěný epileptický záchvat je vzácná komplikace migrény s aurou. Epileptický záchvat vzniká v průběhu aury nebo do 1 hodiny po jejím skončení.

Zdroje:

MUDr. Miroslava Muchová ©2014
www.jaknabolesthlavy.cz
Text může být šířen pouze v celém znění a s uvedením celého jména autora a internetových stránek.