Primární bolesti hlavy nejsou způsobeny jasnou příčinou, nemají tzv. organický podklad. Jsou zde předpokládané, zejména u migrény, určité vrozené odlišnosti ve zpracovávání bolesti. U primárních bolestí hlavy jsou ale určité zevní nebo vnitřní faktory, které mohou bolest hlavy provokovat, tzv. provokační (spouštěcí) faktory, kterých je celá řada, např. změna počasí, únava, určité potraviny, stres, hormonální vlivy.

Sekundární bolesti hlavy mají, oproti primárním bolestem hlavy, známou vyvolávající příčinu. Sekundární bolesti hlavy jsou projevem (někdy prvním) onemocnění buď celého organizmu nebo onemocnění postihující centrální nervový systém (zjednodušeně mozek a jeho obaly). Příčiny těchto sekundárních bolestí jsou velmi různorodé a podle vyvolávající příčiny je pak i rozdílná závažnost bolesti hlavy, která kolísá od zcela nezávažných (např. bolesti hlavy od krční páteře nebo při nedostatečné brýlové korekci) až po stavy velmi závažné, dokonce život ohrožující (např. cévní mozkové příhody nebo poúrazové komplikace).

Mezi příčiny těchto sekundárních bolestí hlavy patří úrazy hlavy a krku (nezávažné poúrazové bolesti hlavy, ale také vážné poúrazové komplikace jako subdurální či epidurální krvácení), cévní oněmocnění mozku (ischemická cévní mozková příhoda, krvácení do mozku, mozkové aneuryzma, trombóza žilních splavů), postižení nitrolebních struktur (cysty, nádory mozku, hydrocefalus), infekce (jednak infekce v oblasti nervového systému, tedy záněty mozku (encefalitidy), mozkových obalů (meningitidy) a mozkové abscesy, patří sem ale také bolesti hlavy v souvislosti s celkovou infekcí – např. běžná bolest hlavy v rámci celkové virózy), užívání nebo vysazení farmakologicky účinných látek (nežádoucí účinky některých léků, bolesti hlavy vyvolané alkoholem, kofeinem, složkami potravy, kanabinoidy, kokainem, oxidem uhelnatým, bolesti hlavy z nadužívání léků proti bolesti, bolesti hlavy vyvolané podáváním nebo vysazením hormonálně účinných připravků), bolesti hlavy v důledku porušení homeostatických mechanismů (bolesti hlavy v důsledku vysokého krevního tlaku, zejména neléčeného, bolesti hlavy u snížené funkce štítné žlázy, v důsledku hladovění, v důsledku spánkové apnoe, při dialýze, nebo bolesti hlavy ve vysoké nadmořské výšce, při potápění), bolesti hlavy při onemocnění očí (glaukom, refrakční oční vady, šilhání, zánětlivé postižení očí), uší (záněty), nosu a vedlějších nosních dutin (záněty), ústní dutiny, zubů (záněty, špatná funkce temporomandibulárního kloubu) a onemocnění v oblasti krku (nejčastěji potíže s krční páteří) a také bolesti hlavy spojené s psychiatrickým onemocněním (deprese, somatizační poruchy).

Aby byla bolest hlavy označena jako sekundární, je třeba aby vznikla v těsném časovém vztahu k onemocnění, které může způsobit bolest hlavy. Bolest hlavy by měla být významně zmírněná nebo zcela odeznělá během 3 měsíců (u některých jednotek i méně) po úspěšné léčbě tohoto onemocnění. Definitivní souvislost tedy můžeme někdy přesně určit až po odeznění bolesti hlavy.

Sekundární bolesti hlavy se vyskytují buď samostatně nebo v kombinaci s primárními bolestmi hlavy.

Kraniální neuralgie, centrální a primární bolesti v obličeji a další bolesti hlavy jsou třetí velkou skupinou bolestí hlavy dle klasifikace. Jako kraniální neuralgie se označují bolesti, které jsou způsobeny postižením tzv. mozkových (hlavových) nervů. Jejich nejčastějším zástupcem je bolest trojklanného nervu (tzv. neuralgie trigeminu), která může být primární nebo sekundární (v důsledku postižení zubů, vedlejších nosních dutin). Do této skupiny patří i bolesti hlavy v důsledku postižení mozkových nervů při herpes zoster v oblasti obličeje (pásový opar), v důsledku roztroušené sklerózy nebo cukrovky.

Zdroje:

MUDr. Miroslava Muchová ©2014
www.jaknabolesthlavy.cz
Text může být šířen pouze v celém znění a s uvedením celého jména autora a internetových stránek.